od prvního dne první třídy ČTEME, ČTEME A ČTEME...
...a řekl bych, že po dvou letech čtení nás knížky těší čím dál víc...
...děláme to tak, že zajdu do knihovny, něco zajímavého půjčím a pak čekáme na okamžik,
*okamžik, kdy už toho umíme až moc, hlavu máme ubombardovanou chytrostma a nemá smysl tam něco dalšího cpát,
*nebo na okamžik, kdy se nám už nic nechce...
... to pak vytáhnu ze své siťky ten dlouho ukrývaný poklad a začnu číst ... často se k tomu navíc ještě porozvalujeme na pohovkách naší školní čítárny a dáme se do poslouchání ... většinou čtu ještě sám, děti jen chvilkami ... a knížku spolkneme na jeden chlamst ... zabere nám to většinou tak dvě vyučovací hodiny ...
... je nám pak vždy zláštně hezky... fantazie je příjemně zjitřená a to se pak v příběhu hned začerstva ponimráme a vymýšlíme si každý svoji krajinu onoho příběhu, povídáme si o našich hrdinech ...
... v následujících dnech se pak často ke knížce vracíme ... třebas ve slohu a ve výtvarce ... výsledkem jsou následné slovní či obrazové krajiny těchto příběhů ...
Však se mrkněte jaké. Přejeme příjemné prohlížení. Ale upozorňujeme: "Prohlížení je pěkné, ale číst knížky je nejlepší :o)"
